Za panem Bohumilem Stašou

Jsou zprávy, kterým se bráníte tím, že se jim zdráháte uvěřit. Prostě je vytěsňujete. O zprávě z dnešního rána, že zemřel pan Bohumil Staša, to platí bezezbytku. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Ani nechci.

Když odejde legenda typu Nikiho Laudy, je to zlé. Ale když odejde legenda, kterou máte tu čest znát osobně, je to moc zlé. A hodně to bolí.

Výčet úspěchů Mistra Staši je nekonečně obdivuhodný. Navíc dosaženy v době, která závodům nijak zvlášť nepřála. Takže krom vlastního ježdění bylo potřeba zastávat plno dalších doplňkových profesí. Zejména se hodilo být zručným řemeslníkem a zdatným konstruktérem. To všechno pan Staša byl.

Protože závody motocyklů, to je především práce, práce a zase práce. Ježdění je tam jen takový bonus. Mistr Bohumil se jako jeden mála prosadil i v závodech Mistrovství světa – dvakrát byl na bedně při GP v Brně. Světové špičce určitě stačil jezdecky, ale problém byl strojové vybavení, které prostě nestačilo na špičku. Nehledě k tomu, že z pseudopolitických, nesmyslných důvodů, se nemohl zúčastnit závodů v kapitalistické cizině. Dnes to zní jako pohádky ovčí babičky, ale byla taková doba.

Vždycky jsem byl Mistrovým obdivovatelem. A budu jím pořád. Díky kamarádovi Jirkovi Davidovi jsem měl tu čest se s panem Stašou seznámit blíž. K tomu poznámka. Stává se, že když člověk pozná svůj idol zblízka, je rozčarovaný. S panem Bohumilem Stašou to tak není. Měl nadhled a humor lidí, kteří toho v životě hodně dokázali. A nepotřebují si to nějak jinak kompenzovat. Byl žádaným hostem na všelikých setkáních s fanoušky. A poslední roky svou účastí ozdobil i GP České republiky v Brně. A divil se, kolik lidí ho poznávalo.

Bylo šťastným řízením osudu, že jsem se mohl s Mistrem potkávat. Nejčastěji v Brně při GP nebo Jarní ceně. Nebo třeba ve Starém Městě. On tam býval zpravidla ve trojici s blízkými přáteli Jirkou Bublou Davidem a Bedřichem Fendrichem. Plus s Honzou Dobiášem, Standou Klátilem nebo třeba s Milošem Sedlákem. Jejich vzpomínky a zážitky z jejich závodnických let, to je něco, co na mně udělalo hluboký dojem. Jsem moc rád, že jsem s nimi mohl být. Čest a radost.

Svůj vztah  Mistrem Stašou bych nazval opatrně respektovaný přátelství. Z mé strany hodně respektu, jak se sluší ve vztahu s takovou osobností. Byl jsem dvakrát u něj doma ve Strakonicích a byly to krásné chvíle. A že mně vloni nabídl tykání, je pro mě fantastická pocta.

Závodní kariéra a zejména výsledky Mistra Bohumila se hned tak někomu nepodaří napodobit. Nejspíš se tomu ani nikdo nepřiblíží. Ale Mistrův příklad ukazuje následovníkům, že když se opravdu chce, jde to. Jeho výrok že, Není jiný sport než silniční motocykly, se stal klasickým citátem. A mantrou lidí od závodů.

Legendy odcházejí. Ale za panem Bohumilem Stašou zůstal vrchovatě naplněný život.

Děkuju Ti za všechno. Čest Tvé památce.

V úctě Tvůj Brzda!

2 Responses to Za panem Bohumilem Stašou

  • Július Mendl says:

    S veľkým žiaľom budeme na p. Stašu spomínať…
    Úprimnú sústrasť smútiacej rodine!

    Julo s rodinou

  • Marián Bertoli says:

    Ťažko sa dá predýchať takáto správa… Smutní, ale s mnohými spomienkami v duši, lúčime sa…. Edo a Marián Bertoli

    Úprimnú sústrasť smútiacej rodine!

Napísať odpoveď pre Marián Bertoli Zrušiť odpoveď

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Kniha na predaj