Irská mise pokračovala v Tandragee a Cookstownu

Irská mise pokračuje a oba jezdci týmu Motopoint mají za sebou další dva závodní víkendy!

TANDRAGEE 100

Premiérou bylo pro Michala Indi Dokoupila #23 a Veroniku Hankocyovou #53 severoirské Tandragee. Oba totiž byli na této trati nováčky, a tak bylo velmi těžké odhadnout, jak si povedou. Tento okruh totiž patří v Irsku mezi nejnáročnější. Na osmi a půl kilometrech lze najít snad všechny možné nástrahy, od úzkých cest, skoků, rohových zatáček, přechodů různých povrchů, rychlých protahováků, až po dolíky, kde jde motocykl kapotami až na doraz. I proto se Tandragee říká malé TT, a říká se, že kdo zvládne tuto trať, má legendárnímu okruhu TT dobře nakročeno.

Po jízdě autobusem, kde zkušení závodníci vysvětlili a ukázali všechny nástrahy trati, přišla v pátek na řadu také nováčkovská jízda pět kol za instruktory, kterou oba naši jezdci absolvovali. Indi jel na FZR 400 a Veronika na Kawasaki ER6. Hned poté již následovaly pětikolové tréninky do každé třídy. Michal byl přihlášený do Open 1000 a do Supersportů s Yamahou R6 Motopoint, do Supertwinů s Kawasaki ER6 a do Supersportů 400 s Yamahou FZR týmu RT&E. Veronika se již tradičně účastnila se svojí Kawasaki ER6 třídy Junior Support a Supertwin, a jako překvapení pro ni tým nachystal Kawasaki ZXR400 do SS400.

Michal Indi Dokoupil #23
„Trať je těžká na naučení. Musel jsem myslet na to, jak jet a zároveň už si plánovat to, jaký dáme převody, a co s podvozkem. Každá třída má k dispozici jen těch pět kol a pak se jde do závodu. Hned první kvalifikace byla s mojí R6 do litrů, takže tam jsem tolik neřešil umístění, ale soustředil se právě na to vychytání detailů. V Supersportech jsem se kvalifikoval čtrnáctý, v Supertwinech osmý a ve čtyřkilech čtvrtý.“

Veronika se kvalifikovala na čtrnáctém místě ve třídě Junior Support a na jedenáctém v kategorii Supertwin.  V rámci Supersport 400 pak zajela patnácté místo.
Oba jezdci se na trať skvěle adaptovali, protože s každou jejich jízdou dokázali snižovat svůj čas na kolo o několik vteřin a dostávat se závodním polem dopředu. Netrpělivě jsme tak čekali na sobotní závody. Indi se v úvodním závodě Superbiků na R6 umístil osmnáctý. Následoval závod třídy Junior Support, kde měla Veronika dle časů z kvalifikace Supertwinů našlápnuto na Top 3. Bohužel hned v prvním kole byla vyvěšena červená vlajka a závod přerušen. Po restartu a zkrácení závodu na tři kola se po dvou kolech znovu stala nehoda a závod tak přerušila druhá červená vlajka. Veronika se musela spokojit s desátým místem. Ihned následoval závod Supersportů, kde se Indiánovi náramně dařilo. Po dobrém startu a stíhací jízdě se dokázal dostat ze čtrnáctého místa na konečné sedmé! V závodě Supertwinů pak ukázal, že již patří v Irsku mezi špičku a z osmého místa se dostal na finální čtvrté. Veronika závod dokončila jako dvanáctá. Absolutně nejzajímavějším závodem byl pro náš tým právě závod Supersport 400, kde se dostal Indi do čela, a celou dobu bojoval o každý centimetr s Ryanem Farquharem, kterého se mu nakonec podařilo porazit a jako nováčkovi zvítězit! Veronika si opět vyjela dvanácté místo v této třídě.

Michal Indi Dokoupil #23
„Tandragee jsem si maximálně užil! Časy šly dolů, v umístění jsem šel nahoru a finále bylo pro mě naprosto skvělý, protože jsem si perfektně zazávodil s Ryanem Farquharem a v závodě zvítězil. Ryana jsem měl celý závod neustále na zadku a pořád jsem slyšel jeho motorku. Párkrát mě předjel, ale dařilo se mi to vracet a cílem jsem jen o chlup projel jako první a to byl prostě můj největší zážitek z Tandragee. Tahle trať mi neuvěřitelně sedla a už se nemůžu dočkat, až tam pojedu zas! Díky celému týmu RT&E a Motopoint za skvěle odvedenou práci, která se odrazila i na výsledcích.“

Veronika Hankocyová #53
„Po první jízdě na týhle trati, kdy mi ujeli instruktoři i s ostatními nováčky, jsem si nebyla jistá, jak rychle mi půjde se tuhle trať naučit, ale s každou jízdou přišlo zlepšení pět až deset sekund a kdybych nezvolila špatně převody v sobotu, dokázala bych časy stlačit ještě víc dolů. Trochu mě mrzí výsledek závodu třídy Junior Support, kde to ovlivnily červené vlajky. V Supertwinech jsem s dvanáctým místem spokojená a se svojí premiérou na čtyřkile taky. Nikdy jsem na té motorce předtím neseděla, celý víkend nás trápila velmi slabá přední brzda, ale i tak se mi v závodě dařilo a dojela jsem dvanáctá. Můj dojem z celého víkendu bylo jedno velký nadšení a skvělej pocit z progresu.“  

Indi se po závodech v Tandragee umístil na devátém místě v hodnocení Duke Road Racing Rankings, kde se započítávají nejen body ze závodů ale i umístění v kvalifikacích.

COOKSTOWN 100

Na letošním Cookstownu „slavil“ Michal Indi Dokoupil pět let od nehody, kterou jen zázrakem v roce 2011 přežil bez vážnějších následků. Pro Veroniku byl Cookstown také zlomový, protože právě zde v roce 2013 poprvé startovala na irské půdě za irský tým RT&E, ve kterém působí dodnes. Od té doby už v roadracingovém světě také ušla velký kus cesty, což je vidět na stále lepších výsledcích.

V současnosti televize BBC natáčí nový dokumentární film z prostředí roadracingu, a právě tento víkend se věnovali našim závodníkům. Kamery je sledovaly od příjezdu z letiště až po poslední závod. Premiéra filmu bude příští rok v létě.

Cookstown je na rozdíl od Tandragee velmi krátká trať, kde ti nejrychlejší mají časy pod minutu a půl.
Hned v první kvalifikaci do litrů se Indi umístil na dvacátém místě. V Supersportech si vyjel sedmé místo, ve čtyřstovkách druhé a v Supertwinech získal v nabité konkurenci poleposition!

Veronice se také dařilo. V první kvalifikaci Supertwinů sice obsadila devatenácté místo, ale ve třídě Junior Support se obsadila třetí místo v první řadě z celkem čtyřiceti závodníků! Ve třídě Supersport 400 bohužel kvalifikaci neabsolvovala z technických důvodů, a tak se musela spokojit s posledním místem na startovním roštu do závodu B.

Veronika Hankocyová #53
„Loni jsem v Cookstownu nestartovala kvůli zranění, a tak jsem doufala, že si to letos vynahradím. Počasí bylo dost náročný, protože ještě den před závody nasněžilo, pak zase svítilo sluníčko, pak během tréninku zapršelo, pak to zase uschlo, pak napadaly kroupy, do toho silnej vítr a takhle pořád dokola. Kvalifikace byly rozdělený na dvě skupiny kvůli nízké propustnosti trati, a zrovna v našem tréninku sprchlo. Dvakrát mi to klouzlo a jednou jsem měla takovej highsider, že jsem z toho málem vystoupila, takže z toho po těch pěti kolech nebylo extra umístění.  Za to v Junior Support jsem si vyjela třetí flek, a to byl opravdu důvod k radosti! Čtyřkilo bohužel nešlo nastartovat, a tak jsem nemohla do kvalifikace nastoupit, což mě dost mrzí.“

Michal Indi Dokoupil #23
„Jízda z Tandragee pokračuje! Alespoň to mě hned napadlo po kvalifikacích, kde se mi dařilo a poleposition byla prostě pecka! Za mnou jména jako Derek Sheils, Paul Jordan, Micko Sweeney, James Cowton a další, a to ještě zdaleka nemáme tak topovej twin jako některé týmy. Dost mi ale pomohlo počasí, ve kterém jsem si asi uměl lépe poradit. FZR400 mi ovšem připravila horkou chvilku, když jsem na mokru dostal hasana. Nohy mi lítaly vzduchem, řidítka na všechny strany a dokonce jsem přerazil i přední kovový držák kapoty. Ustál jsem to, ale pak jsem celý víkend kulhal, protože jsem si natáhl nějaký šlachy. Přesto to bylo celkově parádní!“

V pátek večer se měly odjet ještě některé závody, ale kvůli nehodám a červeným vlajkám byly přesunuty až na sobotu, což znamenalo celkem 18 jízd v jeden den! I z toho důvodu se závody zkracovaly. Indi vynechal třídu Superbike, aby šetřil svoji šestistovku do závodu Supersportů, kde v obou závodech dojel na skvělém šestém místě (zvítězil William Dunlop). Závod Supertwinů byl od začátku až do konce velká řežba a pořadí se dost měnilo. Indi se umístil na třetím místě za Thomasem Mitchell Malachi ze stáje Johna Burrowse a Jamesem Cowtonem. Na prvního ztrácel v cíli vteřinu!
V závodě 400cc to byl také velký souboj, ze kterého si Indi nakonec odvezl druhý bronz za Seamusem Elliotem a Darrylem Tweedem.

Michal Indi Dokoupil #23
„V šestkách jsem se snažil dostat dopředu, ale bylo to dost těžké, protože je zde opravdu velká konkurence v podobě hodně dobrých motorek, které mají v sedlech fakt dobrý závodníky. Šestá místa jsou tak pro mě velkej úspěch, ale pořád je mým cílem jezdit v první pětce, což se mi doufám na technických tratích někde podaří. V Supertwinech mě hned po startu začal předjíždět Derek Shiels. Naše první skupinka asi pěti lidí jela pořád na sobě, takže jsme často jeli na brzdy třeba i tři vedle sebe. Držel jsem se druhej a snažil se předjet Dereka. V jednu chvíli mě předjel Malachi a následně udělal Derek Shiels chybu, dostal hasana a v tu chvíli ho předjel Malachi, já i James Cowton, který využil mýho zpomalení, a šel i přede mě a takhle jsme dojeli do cíle. Prostě závod jako řemen! Všech pět nás bylo v cíli totiž cca ve dvou vteřinách. Ve čtyřstovkách se mi ze začátku dařilo, ale když jsem se chtěl dostat na první místo, tak mě Elliot zavřel v momentě, kdy mě uviděl. Musel jsem na brzdy, prořadil jsem a propadl se na třetí místo, na kterém jsem závod dokončil.“

Veronika Hankocyová po startu ze třetího místa držela druhou pozici za Jamesem Chawkem, ale ve čtvrtém kole musela pro závadu motoru odstoupit.  V závodě Supersport 400 B dojela druhá.

Veronika Hankocyová #53
„James šel hned po startu do vedení, a já šla do první zatáčky ještě zároveň s dalším jezdcem, kterej byl ale dlouhej na brzdy a i když jsme vyjížděli vedle sebe, do další zatáčky už jsem to udržela a jela druhá. Začala jsem ujíždět a i když mi James cuknul, druhý místo bych udržela až do konce. Ve třetím kole se ale změnil zvuk motoru, začal slábnout, postupně mě dojeli a začali předjíždět další jezdci, pak jsem zacítila spálený olej a bylo jasný, že mám po závodě. Na stejný motorce navíc startuju i v Supertwinech, takže ani tam jsem potom nemohla nastoupit do závodu. Měla jsem na krajíčku, ale kousla jsem se. Když si můžu říct, že to dám příště, tak to taky není špatný. Dost lidí si to už říct totiž nemůže. Navíc jsem celej den měla za zadkem kameramany a to poslední, co bych chtěla, by bylo si ve filmu pobrečet kvůli takový blbosti.  Béčkovej závod čtyřstovek byla už jen taková náplast, protože jsme měli úplně mimo převody díky tomu, že jsme to nemohli vyzkoušet a pořád se nám nepodařilo vychytat brzdy, ale tak aspoň nějaký druhý místo.“

Po víkendu v Cookstownu se Indi v rámci Duke Road Racing Rankings dostal na celkové sedmé místo za šestého Williama Dunlopa. Nyní se už tým Motopoint chystá na jediný svůj podnik na přírodních okruzích v ČR a to do Hořic na 300 Zatáček Gustava Havla, po kterých už Michala Indi Dokoupila čeká Tourist Trophy na ostrově Man.

Tlačová správa MIRT

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Nástenný kalendár

Fotokniha MotoGP

Kniha na predaj

Kniha na predaj