Jaroslav Brzobohatý: Moje Mosty!

Pár let před brněnským automotodromem vznikl v industriální nevlídné severočeské krajině v Mostu automotodrom. Tehdy se to myslím jmenovalo jinak, svazarmovskou řečí něco jako areál branných sportů nebo tak něco. V té divné době to tak chodilo.

V roce tuším 1984 se tam konaly na jaře první závody. Vypravili jsme se tam s Mirkem Medkem, který se ten rok vrátil do velkého Mistráku ve třídě 350 ccm. Mechanismy, jakými jsme se o tom dozvěděli, si už bohužel nepamatuju. A navíc, dnes už je to jedno.

V jeden dubnový pátek jsme naložili Mirkovu Yamahu 350 a mou ČZ 125 a vyrazili směr Most. Jeli jsme Mirkovou ŠKODOU 1203, která nabyla stářím a provozem hodně punkových prvků. Na bocích opatřena výhružným nápisem Dynamit Yamaha. Někde u Prahy jsme ztratili zadní nárazník, ale našli ho a upevnili zpátky na původní stanoviště. Problém nastal v Mostě-city, kde byl jen jeden hotel – pochopitelně obsazený. Slitoval se nad námi místní domorodec a domluvil přenocování v nedalekém Litvínově na zimním stadionu (dnes Stadion Ivana Hlinky). Spolu s námi se tam vypravil i Květoš Samák s mechanikem. Kilo za noc byla férová cena.

Cesta z Mostu do Litvínova a zpátky byla zážitkem. Např. rychlotramvaj, jedoucí souběžně se silnicí, která nás pohodlně předjížděla. A v samotném Litvínově plno různobarevných kouřů a výhružných nápisů, co dělat při úniku různých jedovatin. I různobarevné kouře na obzoru měly svůj půvab 🙂 O čichových vjemech nemluvě.

Samotný drom v Mostě měl hotovou dráhu, ale zázemí se postupně dobudovávalo. Boxy, věž atd. Jestli tam byl nějaký jídelní stánek, si nepamatuju. Ale nejspíš ano – co bychom taky asi jedli. Pohled na okolí byl depresivní. Taková měsíční krajina prolnutá velkorypadly. Ale svezení na dromu byl zážitek. Bohužel jen sobotní, neb Mirkovi se rozpadl zadní tlumič a tak jsme museli večer vyrazit k domovu. A má 125-ka nebylo to správný nářadí na drom.

V roce 1985 jsem opět na jaře vyrazil směr Autodromo MOST. Tentokrát na svou premiéru s YAMAHOU 350 po Ivanu Lavičkovi. Jel se mnou můj tehdejší šéfinženýr Václav a fotograf Tomáš Gescheidt. Spaní jsme pro jistotu dohodli dopředu v motelu Benedikt (někde směrem na Žatec). Prozíravě jsme si vzali sebou spacáky, neb v dubnu bývá zimno. Totéž neudělal Jarda Zátopek a myslím, že ta jeho noc byla hodně dlouhá. Ráno vypadal, jako by přišel z Antarktidy.

Ježdění s Yamahou byla jiný level. Hodně jsem se s tím pral, ale užíval jsem si to. Trénink jsem zajezdil někde uprostřed pole a těšil se na závod. Leč… všechno bylo jinak. Původní uživatel mojí Yamahy Ivan Lavička mne v tom zmatku zapomněl upozornit na to, že je potřeba odpojit hadičky od kohoutů v nádrži. Neb tyto propouští. Takže, když jsem chtěl motocykl před závodem oživit, nešlo to. A v krátkém čase, co zbýval, se závadu nepovedlo odstranit. Takž jsem nejel.

Od těch dob jsem v Mostě nebyl. Ale co vím od lidí nebo z fotek, hodně se tam změnilo k lepšímu. Někdy se tam zas musím vypravit. A zavzpomínat na staré časy!

Text: Jaroslav Brzobohatý
Foto: autor a Tomáš Gescheidt

2 Responses to Jaroslav Brzobohatý: Moje Mosty!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Kniha na predaj

Kniha na predaj