Devadesátiny Otty Krmíčka

V roce 1929 se narodila celá řada významných postav motocyklových silničních závodů. Den po panu Krmíčkovi (14. 2.) spatřil světlo světa pan Ernest Korčák (15. 2.) a z dalších třeba Eman Quirenz st. atd.

Pan Otto Krmíček se zapsal do historie nejen jako jezdec, ale i jako originální konstruktér a špičkový řemeslník. A díky svému umu se dostal do povědomí lidem nejen z československé, ale i světové závodnické špičky. O tom později.

Pan Krmíček se vyučil černému řemeslu krátce po válce a postupem času se vypracoval v uznávaného odborníka. A protože ho to osudově táhlo k motocyklům, v roce 1950 se postavil na start svého prvního závodu v Gottwaldově (Zlíně). Sedlal 125ku DKW. S tou odjezdil pár sezon, a když už trochu zastarala, začal se orientovat na značku ČZ ve třídách 125 a 175 ccm. Spolupracoval s věhlasným strakonickým mechanikem panem Báčem. A věděl o něm i pan Walter.

Po období ČZ nastala éra spolupráce se značkou Tatran, tedy  Považských strojární. Ti se v těch časech snažili vstoupit do třídy 50 ccm. V roce 1973 se pan Krmíček stal vicemistrem ČSSR za B. Fendrichem, který sedlal taky značku Tatran a před F. Zohnem, taky naTatranu. Posléze byly Tatrany k vidění i ve třídě 125 ccm. S tímto strojem byl pan Krmíček v roce 1975 osmý v M ČSSR.

Postupně ale šel cestou motocyklů vlastní konstrukce MOK (motocykl Otty Krmíčka). Použité motory Kreidler a mistrovské řemeslné provedení stroje MOK řadily vždycky do absolutní republikové špičky. Syn Otta jr. získal i titul šampiona v roce 1983. Pod patronátem svého otce jel Otta jr. i GP v Brně ve třídě 250 ccm v roce 1995. To už byl jeho poslední rok, kdy aktivně závodil.

V roce 1980 v Kopčanech

Přiznám se, že úplně nevím, proč oba Ottové jezdili nejmenší kubatury. Jejich vysoké postavy se na ty stroje menších rozměrů docela obtížně rovnaly. Ale jezdilo jim to jak z praku, o tom není žádná pochybnost!

Pan Krmíček st. svou aktivní jezdeckou kariéru ukončil v roce 1981. Ale v padocku zůstal. Díky jeho vyhlášeným ladičským schopnostem a řemeslné zručnosti se stal vyhledávaným spolupracovníkem různých týmů. K jeho osobním přátelům patřili a patří opravdové těžké váhy závodění. Hans Hummel, Sepp Schögl a zejména Harald Bartol, jeden z bossů značky KTM. Pan Otta byl i nablízko u vzniku Red Bull Cupu, kdy pro motocykly KTM dodával některé komponenty. A pomohl i mnoha tuzemským pilotům, např. Jakubu Kornfeilovi nebo Karlu Hanikovi.

Na závodech s autorem článku J. Brzobohatým

Když vidíte jít pana Krmíčka po kterémkoliv závodním depu, lhostejno zda GP Brno nebo třeba Kopčany, tak zástupy lidí si pokládají za čest pozdravit ho a podat mu ruku. On je zosobněním těch bohatýrských starých časů, kdy si takovýto borci museli plno věcí vyrobit nebo poshánět a zorganizovat. Závodění není jen vlastní ježdění. Toho je hodně málo. Zbytek je především práce. A té práce je za panem Krmíčkem neskutečně moc.

Pana Krmíčka si vážím jako málokoho. Mám s ním i pár historek. Např. jednou v Brně, kdy se po chvilce povídání zeptal – Nezdržuju Tě? Poslouchal bych ho pořád se zatajeným dechem. A to přijel po celonoční jízdě tuším z Assenu. Monumentální velikán!

Ke krásnému životnímu jubileu přeju panu Krmíčkovi především zdraví. A ještě dlouhý roky tolik elánu a lásky k motocyklům.

V úctě

Jaroslav Brzobohatý
Foto: Jiří Franek a archív autora

2 Responses to Devadesátiny Otty Krmíčka

  • Marián Bertoli says:

    Ešte veľa zdravia, šťastia a radosti zo života prajú Edo ml. a Marián Bertoli.

  • Julius Mendl says:

    Pááááán Krmíček. Tak nie, že si vedel veľmi dobre ladiť motocykle, ale dokázal si naladiť aj sám seba na krásnych 90. Ešte ako mládenec si Ťa pamätám z Tvojich návštev u Eda Bertoliho (ono je to človeče viac ako 50 rokov?) Nezabudnem na to, keď si mi už ako staršiemu ponúkol tykanie, bolo to a stále je pre mňa veľké uznanie.
    Otko prajem Ti aby si si naladil kopec zdravia a kopec Tvojho známeho humoru.!!!
    Srdečne Július z Píšťan.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Kniha na predaj