Týden po Ulster Grand Prix přichází další výzva!

Minulý týden jsme se zúčastnili velkého mezinárodního závodu v Severním Irsku, Ulster Grand Prix 2019. Celý podnik byl rozdělen na tréninky ve středu a ve čtvrtek, a závody ve čtvrtek a v sobotu. Už předpověď počasí napovídala, že podmínky nebudou jednoduché, a to se i nakonec potvrdilo.

Michal Indi Dokoupil byl přihlášen do tříd UGP Supersport a UGP UltraLightweight, kde měl opět možnost použít skvělou techniku v podobě motoycyklu MOTO 3 Ariane racing factory. Veronika Hankocyová byla přihlášena do třídy UGP Supertwin a premiérově také do třídy UGP Supersport. Ze supersportů ale nakonec oba odstoupili a Veronika ve dvou závodech na twinu dojela na šestnáctém a čtrnáctém místě, a Michal Indi Dokoupil svou kategorii vyhrál. Bohužel druhý závod byl zastaven hned po prvním kole a nebyl restartován.

Michal Indi Dokoupil #23 (na Ulster GP #44):
„Na Ulster jsem se netěšil na nic jinýho, než že si opět sednu na Ariane a vylepším svůj loňský čas, a to se mi v prvním závodě povedlo. Počasí nebylo zrovna ideální, ale i tak jsme zůstali sotva tři sekundy za traťovým rekordem a to bude přesně můj cíl pro příští rok. Britský šampion Christian Elkin mi nedal ani metr zadarmo a souboje byly fakt napínavý, ale nakonec se mi ho podařilo udržet za sebou a zvítězit. Škoda jen druhého závodu, který byl zastaven a který se z důvodu časových prodlev nestihl restartovat. Na šestku jsem se nakonec vykašlal, protože první trénink byl hned po startu zastaven červenou vlajkou, dost se střídalo počasí a neměli jsme v padoku moc pomocných rukou, a tak jsem se nakonec soustředil jen na práci s Ariane. “

Veronika Hankocyová #53 (na Ulster GP #40):
„Ulster je moje oblíbená trať a letos to pro mě byl i potřebný trénink na Manx. Proto jsem chtěla jet i Supersporty, ale první trénink byl přerušen hned zkraje, a druhý spojili organizátoři dohromady, a to se mi stalo tak trochu osudným. Hned po prvním kole mi motorka chcípla a už jsem se nemohla dostat do depa. Tím pádem mi chyběl kvalifikační čas i počet kol. Na Twinu jsem si vyjela v mokrém tréninku čtrnácté místo, ale v závodech to bylo s volbou gum těžší a navíc jsem zkopala i převod. V prvním závodě jsem dojela čtrnáctá, ale ve druhém mi na skoro oschlé trati začaly postupně odcházet mokré gumy a navíc mi zhasly budíky, takže jsem neviděla otáčky ani teplotu. Ještě na startu jsem si říkala, v pohodě, to dám po uchu, ale po startu mi bylo jasný, že s motorkama okolo neuslyším vůbec nic, jakej to byl randál. Nakonec z toho bylo šestnácté místo, ale jsem spokojená. Jen bych už ráda předala toho smolíka s elektrikou zas někomu dál, protože pořád něco řeším už poslední tři závody.“

Hned po startu čekal tým návrat do ČR, kde bylo nutné přebalit dodávku a znovu vyrazit stejnou cestou, tentokrát na ostrov Man. Do dodávky k Ariane 3 se navíc přibalil další speciál, italský motocykl Paton S1-R, na kterém Veronika pojede třídu MGP Lightweight (stejná specifikace jako Supertwin). A aby se Indián nenudil, úplně náhodou na poslední chvíli dostal možnost startovat na Classic Tourist Trophy ve třídě Superbike v sedle Suzuki GSXR 750 rok 1992.

Veronika Hankocyová #53 (pro Manx GP #32):
„Když se mi začátkem sezony ozval Mark Coverdale, majitel Patonů, se kterými závodí tým Iana Loughera, nebo Maria Costello, že na Manx nemají jezdce a má Patona volného, neváhala jsem ani chvilku. Plácli jsme si jen tak po telefonu, proto jsem moc nechtěla dopředu tuhle informaci zveřejňovat, abych nebyla zklamaná, kdyby z toho pak třeba sešlo. Na Ulsteru jsem si ale hned po závodech jednoho Patona naložila do auta a druhého jako náhradního přiveze tým přímo na Man. Jsem nadšená, že si vyzkouším tenhle úžasnej bajk, jen mě trochu děsí, že jsem neměla možnost ho vyzkoušet někde dřív a sednu na něj rovnou do prvního tréninku na Manu. Když mi něco nebude vyhovovat, budu muset čekat šedesát kilometrů, než dokončím kolo, ale upřímně je mi to asi jedno . Filosofie týmu je, že se má jezdec vrátit celej a s rohlíkem místo pusy a výsledky jsou druhořadý, takže jedinej tlak na sebe vytvářím já sama, ale přece jen mám cíl si zlepšit loňský průměr 104,7mil v hodině a jestli nějaký cíl ještě přihodím těžko říct. Uvidíme po prvním tréninku, jak se spolu s touhle zelenou bestií sžijeme!“

Michal Indi Dokoupil #53 (pro C TT #49):
„Loni jsem dělal Veronice na Manu mechanika, protože jsme jeli jen my dva sami. Letos když dostala nabídku jet na Patonu, včetně mechanika, jsem vlastně ztratil uplatnění, a tak jsem fakt rád za nabídku Roba Cooksona jet na Suzuki GSXR 750 třídu Superbike. Loni jel na této motorce Sam West a i z fotek mi bylo jasné, že to není žádnej starej vrak a i právě proto se na to moc těším, protože tenhle model GSXR byl po banditu můj první „superbajk“. Musím poděkovat i organizátorům, kteří mi přijali přihlášku dva měsíce po uzávěrce. Z toho důvodu mám sice vysoké startovní číslo, ale to stejně nic neznamená. Budu se i tak snažit šlapat na paty továrním týmům!“

Pokud budete chtít sledovat informace, a co se děje v zákulisí, sledujte na FB naše stránky!
Veronika https://www.facebook.com/VeronikaHankocyova53/
Indi https://www.facebook.com/iomtt.cz/
MGP a CLASSIC TT Kompletní harmonogram ZDE

Tlačová správa Indi Racing Teamu

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Kniha na predaj